Pojďme společně zachránit svět!
Dnešní svět je typický zběsilým honem po novém značkovém oblečení za co nejnižší cenu. Za tím se však skrývají tuny a tuny nepotřebného oděvu, které končí na skládkách a ve spalovnách. První možnost vede k rozrůstání skládek, při druhé se uvolňují těžké kovy a vznikají rakovinotvorné dioxiny a furany. Přitom recyklace textilu představuje menší potřebu pěstování a výroby nových materiálů, a tím i menší zátěž pro životní prostředí – úspora vody, orné půdy, energií, a v neposlední řadě neznečišťování našeho okolí.
V Německu je ročně vyhozeno přes 1 000 tun textilu. Obyvatelé často nosí oblečení jen několik měsíců a poté ho vyhazují, protože se rychle mění módní trendy a módní řetězce neustále přináší nové kolekce. V současné době je navíc častá masová výroba méně kvalitního textilu, což způsobuje, že oblečení vydrží jen jednu sezónu. Recyklace použitého textilu poskytuje smysluplné využití zdrojů. V sousedním Německu je vyhozeno tolik oblečení, že ho německé organizace nejsou schopny samy využít, proto je vyváženo do zahraničí. Jeho likvidace v jakékoliv části světa bez dalšího využití představuje problém pro životní prostředí, který se týká v současném globálním světě nás všech.
Levné oblečení není levné. Cenu zaplatí naše děti.
Výroba oděvů začíná už u výroby textilních vláken. Textilní vlákna dělíme podle jejich původu na chemická (polyester, viskóza, nylon, silon) a přírodní (bavlna, len, vlna a konopí).
Výroba chemických vláken je energeticky náročnější a některá z nich se vyrábí z ropy, která je neobnovitelnou surovinou. Podle vědecké studie uvolňuje umělá tkanina fleece při každém praní miniaturní vlákna polyesteru, která putují odpadem do řek, jezer a moří. Jedna bunda z fleecu při vyprání uvolní až 250 000 vláken. Znečištění vody negativně ovlivňuje život rostlin a živočichů, kteří mikrovlákna sní. Podle vědců ryby a korýši na trzích obsahují vysoký podíl umělých mikrovláken, které pak končí na našem talíři, v našem žaludku. Z mnoha hledisek je proto lepší nakupovat oblečení z přírodních materiálů.
V současnosti nejpoužívanější přírodní surovinou v textilním průmyslu na celém světě je bavlna. Výrobní proces bavlny je sice oproti výrobě polyesteru třináctkrát energeticky úspornější, na druhou stranu bavlna je nejnáročnější rostlinou na vodu. Na výrobu jednoho bavlněného trička padne 2 700 litrů vody. Na výrobu džínů je potřeba dokonce 11 000 litrů vody. Zejména v oblastech, kde je vody nedostatek, to je problematické. Právě pěstování bavlny stojí za vyschnutím Aralského jezera. Při pěstování bavlny se navíc používá až čtvrtina všech pesticidů spotřebovaných v zemědělství. Ty znečišťují půdu i vodu a mají na svědomí otravu mnoha lidí pracujících na plantážích.
Ekologicky příznivější je pěstování tzv. bio či organic bavlny, jejíž výroba představuje až o 90 % menší zátěž životního prostředí toxickými chemickými látkami.
Kvalitní oblečení ušité z tradičních materiálů má však své výhody – vydrží celé roky. Za levné, méně kvalitní sezonní zboží spotřebitel na první pohled sice ušetří, ale po několika vypráních vypadá oblečení obnošeněji, než stejné oblečení ušité z kvalitní bavlněné tkaniny. Nespornou výhodou bavlny je pevnost v tahu, odolnost vůči oděru, výborná absorpce vlhkosti, příjemnost na dotek, a i při častějším praní zůstane oblečení vyrobené z kvalitní bavlny bez žmolků.
Chráníme přírodní zdroje, šetříme vodu a dáváme oblečení druhý život.
Dopady nynějšího způsobu výroby, distribuce, údržby i likvidace oděvů jsou v mnoha ohledech negativní. Opětovné použití textilu je společensky, ekonomicky a ekologicky zdravé. Znovupoužívání textilu, bot a doplňků snižuje potřebu využívání primárních surovin a předchází vzniku metanu, amoniaku a skleníkových plynů při rozkladu textilií. Recyklace 1 kg bavlny ušetří 26 000 litrů vody. Navíc nám pomáhá snížit emise CO2.
Lidé kupují second hand textil, protože představuje způsob, jak zakoupit kvalitní oblečení za nízké ceny. Textil dovážený ze západní Evropy je vyroben především z kvalitní bavlny, nikoliv ze syntetických vláken jako textil z Asie nebo Číny. Obnošené oblečení nekončí na skládce, ale dostává druhý život. Čistá použitá záclona může být v Africe využita jako drahocenná rybářská síť, která pomůže nakrmit rodinu. Poškozené oblečení se zpracovává a využívá se v automobilovém průmyslu, ve stavebnictví a strojírenství.
Recyklace textilu nebere lidem práci. V současné době je člověk ve výrobě čím dál tím více nahrazován stroji. Komplikovaný proces třídění však vyžaduje řadu šikovných zaměstnanců. Naše společnost zaměstnává více než 250 zaměstnanců, kteří za rok 2016 vytřídili 10 000 tun oblečení, které neskončilo na skládce, ale získalo díky naší práci druhý život.